Dnes vám vypovím jeden z mnoha příběhů z mé více jak 20ti leté praxe. Příběhů mám opravdu hodně a to jak těch dobrých, příjemných, které zahřejou u srdce, až po ty, jako je tento:
Přišel ke mně na objednání na pohled takový mladý klučina, celý orosený a padl mi doslova hlavou na stůl. Sdělil mi, že právě jde z nemocnice, protože se prý psychicky „složil“, že od pátku (bylo pondělí) nic nejedl.
Vypadal opravdu dost zuboženě, tak mi šlo hlavou, zda bude schopný vůbec výklad karet vnímat. Samozřejmě, že se jednalo o jeden z náročných výkladů a to o výklad na partnerský vztah.
Říkala jsem si, že mu snad výkladem pomohu trochu se zorientovat sám v sobě. Na sezení se poněkud uklidnil a já z toho měla radost. Sezení trvalo téměř tři hodiny. Nebudu tady psát kolik energie jsem musela vydat, abych ho dostala trochu do pohody, což se povedlo.
Po prvotním nadšení, že se mi podařilo klienta dostat výkladem do pohody, přišla studená sprcha. Klučina výklad nezaplatil, ale dušoval se, že peníze zašle na účet.
Čtrnáct dní uběhlo jako voda a nic, tak jsem se rozhodla mu dluh připomenout. To byla ale panečku změna! Z toho vyčerpaného, bez energie kluka se vyklubal úplný Ďábel. Nejen, že nezaplatil, ale ještě mi se suveréností v hlase sdělil: „Já jsem u Vás nikdy nebyl.“
Tak to jeden příběh, kde platí staré dobré pořekadlo „za dobrotu na žebrotu“. Nicméně ne každý klient je takový a příště budu psát už z jiného soudku, z toho kladného!
