Tento příběh se stal opravdu před mnoha lety ještě v mých krkolomných začátcích, kdy jsem s výkladem karet teprve začínala.
Objednala se paní na osobní sezení, taková menší ve středním věku. Byla dost v obtížné situaci, především se svým manželem, procházela rozvodem a majetkovým vyrovnáním. Zvláště soudní jednání ohledně majetku (vlastnili společně dům) bylo velmi zdlouhavé.
Paní přišla na „rady“, aby se vždy mohla jednou za měsíc připravit na to, co ji čeká. Neustále jsem jí opakovala, aby vyměnila právničku, ale moc se jí do toho nechtělo. Později mi dala za pravdu.
Zvláštní bylo, že na každé, poněkud kratší sezení, si nosila svoje vlastnoručně upletené bačkorky.
Rady byly docela přínosné a vždy po 25 datu v měsíci, kdy bylo po soudním jednání, mě telefonem sdělila, jak to dopadlo. Vždy se výklad poměrně dobře shodoval s realitou.
Jednoho takového dne se stalo, že můj výklad se neshodoval s tím, co u soudu proběhlo. Strašně jsem se omlouvala, paní byla velice milá a stále opakovala „to nic, to se může stát„.
V té době jsem si ještě výklady zapisovala, abych měla zpětnou vazbu. Tím jsem se mohla podívat, zda jsem se spletla já či karty. Představte si, že Já. Špatně jsem je nakombinovala a vyšel pravý opak.
Nevím nakonec jak vše dopadlo. Paní se odstěhovala poměrně daleko, ale jako vzpomínka mi na ní zůstaly její kouzelné pletené bačkůrky a pár milých, hřejivých dopisů.
